Carn Dum 2, Barashal - Doosborn

Je to asi měsíc co za mnou přišel Kresselack s tím,že je třeba zajít znovu do Carn Dum.Prý jestli mi něco říká jméno Barashal...
"Barashal? Hmm... něco už jsem o něm slyšel.Přerostlej troll,myslím, že je na něj vypsaná i nějaká odměna.A jak tak na tebe koukám, asi ji chceš." Musel jsem se pousmát,ale dobře jsem věděl,že Kresselcakovi nejde o odměnu.On prostě miluje boj a dobrodružství."Kolik nás tam půjde? Už jsi o tom mluvil s někým dalším?"
Tentokrát se usmál Kresselcak: "Bude se ti to líbit.Mluvil jsem s Ethellwen, půjde s náma a taky Pifenros.Taky se k nám přidá jeden můj přítel, jmenuje se Egered. Je to lovec. A v hospodě U skákavého poníka jsem ještě mluvil s partou trpaslíků a dva z nich, nějaký Thodůr a Drinalin se o to moc zajímali."
Uplynul měsíc a my stojíme před branou Carn Dum. Je nás tu celkem osm:já,Kresselcak,Ethellwen,Pifenros,Thodur,Drinalin,Egered a Garindir-elf přišel s Pifenrosem z Roklinky.Do Carn Dum jsme vstoupili pouze v šesti. Kousek před branou jsme našli několik pobitých elfů.Jeden z nich ještě žil a poprosil nás o doručení důležité zprávy pro rangeri v Esteldinu. Garindir se rozhodl,že zprávu doručí a Drinalin, že ho doprovodí.
Cesta rozvalinami té starodávné pevnosti probíhala celkem hladce, i když to místo je strašné.Všude tu teče voda,která je otrávená neznámou látkou a pouhý dotyk dokáže zabít.Všude samí urugové,angmarimové,trollové a do toho ještě ti fanatičtí otroci.Podivná stvoření velikosti hobita, ale svým vzhledm připomínající gobliny.
Po cestě jsme narazili na osadu a v ní se nám podařilo vysvobodit několik vězňů.Ani si nechci představit, proč je tu drželi a co s nimi měli v plánu.Asi po hodině jsme dorazili před bránu,kterou střežil urostlý urug.Byl to opravdu tuhý soupeř,ale už tam nestojí.
Za branou nás čekala první nepříjemnost. V boji,který se tu strhl byl těžce zraněn Egered.Nemohl jít dál.Thodůr se nabídl,že ho dopraví do bezpečí.Chvíli jsme přemýšleli, zda pokračovat a nakonec se rozhodli pokračovat.
Začínalo přituhovat.Cesta tentokrát vedla po vysutých plošinách nad obrovskou propastí,na jejímž dně číhala smrt pro každého, kdo by jen trochu zaváhal.Nejhorší bylo,že všude v okolí se nacházelo spousta trollů.Přes všechny nesnáze se nám podařilo dostat až k vrcholu a tam stál - Barshal.V tu chvíli jsme pochopili, tohle je nad naše síly.Byli jsme hodně znaveni předešlým bojem.Kresselack měl ošklivě pohmožděnou ruku,já popálenou nohu a Ethellwen,přestože to nechtěla přiznat,byla na pokraji sil.Nebýt toho,že nám Pifenros svojí hudbou opravdu dokázal zvednout náladu,už bychom odtud odešli dávno.
Podíval jsem se na Kresselcaka. "Ne,opravdu ne Kressi!Tohle nemá cenu. Podívej na Ethell. Je úplně na dně.Ona to nepřizná,ale je to tak.Ani já už nemůžu.Vrátíme se později.Myslím,že jsme jim to tady docela pročistili.Než sem stihnou nahnat další, vrátíme se pro něj."
Kresselcak odložil své válečné kladivo. "Máš pravdu.Taky na tom nejsem nejlíp.Ten poslední troll mi málem přerazil ruku,"zasmál se Kresselcak.Pak se trochu ušklíbl."A ty příště koukej, kam šlapeš.Ta voda normálně zabíjí.Nechápu,žes to přežil.Zřejmě tam, kam jsi šlápl,nebyla tak silná koncentrace toho humusu."
"Divím se, že to vůbec ustál,"řekla Ethell."Po takové ráně palicí od trolla by na tom mohl být i hůř.Mohlo ho to odhodit i doprostřed té zelené břečky."

Takže Barashal pořád ještě žije.Prozatím!!!